Sbor Dobrovolných Hasičů (SDH) Slapy nad Vltavou - Praha-západ

Historie

Historie Sboru dobrovolných hasičů ve Slapech nad Vltavou

Dobrovolné hasičské sbory se vbývalé Rakousko-uherské říši začalyvytvářet ve druhé polovině 19.století, zejména po porážce Rakušanů od pruských vojsk v roce 1866. Posláním těchto sborů byla hlavně ochrana majetku obyvatel po nájezdech potulných tlup vojáků a po následcích řádění přírodních živlů.Tato snaha byla ve většině případů podporována tehdejšími majiteli jednotlivých panství a jejich správci,ale hlavně volenými zástupci v obcích. Protože v tehdejší době nebylo mnoho příležitostí k legálnímu spolčování a shromažďování českého obyvatelstva, bylo vytváření takovýchto spolků využíváno i ke kulturní a spolkově osvětové činnosti. Hasičské sbory se staly jedním z nejvýznamnějších zástupců této činnosti na vesnicích. Pro historii sboru dobrovolných hasičů ve Slapech byl tento vývoj rovněž typický.

Zřejmě za podpory správce slapského panství hraběte Aichelburga a ve spolupráci sezástupci obce Slapy včetně starosty a faráře, byl založen zdejší hasičský sbor již v začátku roku 1881.

Zápis o vzniku sboru se sice nezachoval, ale lze předpokládat, že prvním starostou sboru se stal pan František Kudrna. Čestným starostou byl sám hrabě Aichelburg.Dalšími členy výboru se stali například.sta­rostapan Koráb, farář P.Ryska a představitelé přilehlých obcí Přestavlky a Buš. Naše obec byla jedna z prvních v tehdejším hejtmanství Zbraslav, kde hasičský sbor vznikl a zřejmě také zde vznikl jeden z největších sborů. Hned v prvním roce čítal náš hasičský sbor asi 85 členů a jeho součástí byla i samostatná hudba. Vybavení výkonných hasičů bylo velmi jednoduché – ruční nářadí jako krumpáče, lopaty, sekery, vědra na vodu – ale hlavně pracovní uniformu-opasek a píšťalku musel mít povinně každý hasič. První stříkačka na ruční pohon a koňský potah byla našemu sboru přidělena až v roce 1899 zemským výborem a zároveň poskytnuta subvence na nákup hadic.

Po roce 1886 byla vytvořena nová organizace hasičstva v českých zemích.Vznikají větší seskupení sborů tzv.župy. Slapský sbor se stává součástí župy pro okresy Dobříš a Zbraslav s názvem “Proud” a se sídlem v Novém Kníně. Tato župa měla patnáct sborů a zahrnovala území od Štechovic po Borotice. Slapy byly v rámci této župy jedním z nejsilnějších sborů, což bylo vyjádřeno mimo jiné tím, že jednatelem celé župy byl zvolen bratr Václav Růžička – velitel a jednatel sboru ve Slapech.

Každý rok se konaly župní sjezdy, které byly spojeny s ukázkou vycvičenosti hasičských sborů a stávaly se významným slavnostním aktem a vyznamenáním pro sbor,kde tento sjezd byl konán. Ve Slapech se konaly celkem čtyři župní sjezdy – druhý, konaný 4.10.1889; čtvrtý, konaný 19.7.1891; čtrnáctý, konaný 21.7.1901 a třicátý 24.7.1921, který proběhl již po první světové válce a v nově vzniklém státě. Obzvláště velká sláva byla při konání sjezdu v roce 1901, kterým bylo oslaveno 20. výročí sboru ve Slapech. Největším uznáním pro náš sbor a pro Slapy vůbec bylo pozvání velitele a jednatele hasičů bratra Václava Růžičky na mezinárodní sjezd hasičstva slovanských zemí, který se konal v srpnu roku 1910 ve Slovinsku v Ljubljani. Na tomto sjezdu byla našemu sboru předána pamětní medaile za zásluhy, která je stále jako významný dokument našich úspechu uložena u současného starosty.

V průběhu 1.světové války byla činnost sboru velmi oslabena. Přesto fungovala lidská solidarita s rodinami těch, kteří museli položit život ve válce, vyjádřena pomocí a dary. Prvním starostou hasičského sboru ve Slapech v nové republice byl zvolen na valné hromadě dne 26.12.1919 v res­tauraci U Neužilů pan Guttenberger Jan – ředitel velkostatku. Místostarostou zvolen pan Roztočil, velitelem a jednatelem opět pan Růžička a dalšími členy výboru pánové Bílek, Kudrna, Zajíček, Kubíče, Skřivan, Dvořák, Kotáb, Havlíček a Listík. Tento výbor navázal na předchozí úspechy a opět zaujal jednu z předních pozic v rámci župy Proud.

Po velmi úspešném sjezdu župy, konanému ve Slapech v roce 1921, nastaly však v našem sboru snahy hlavně členů z Buše, vedených panem Josefem Hrubým o vystoupení ze svazku tří obcí a vytvoření samostatného sboru v Buši. K tomuto požadavku se později připojila i obec Přestavlky. K rozdělení došlo na mimořádné valné hromadě konané dne 14.4.1925. Tímto aktem došlo k oslabení členské základny a oslabení pozice našeho sboru v župě “Proud”. Za starostu byl zvolen pan Bílek, velitelem a jednatelem se stal opět pan Růžička a členy bratři Mestek, Beran, Hájek, Kudrna a Pustina. Činnost sboru se pod tímto vedením soustředila kromě svého základního poslání, tj.ochrana majetku spoluobčanů, na kulturní a společenskou oblast v obci. Pod hlavičkou hasičů byly kromě tradičních plesů pořádány také vlastenecké slavnosti při různých příležitostech a hlavně byla ceněna činnost divadelního souboru, který ovlivňoval celou obec.

V roce 1931 byla zakoupena nová motorová stříkačka od firmy Ebert za 45 000.-Kč. Na tuto zřejmě vysněnou součást vybavení byla uspořádána mezi členy sbírka, použity prostředky získané z kulturní činnosti a hlavně pomohl příspěvek tehdy nového majitele slapského zámku, pražského průmyslníka p.Egona Bondyho.O tuto stříkačku se až do roku 1945 staral pan Oldřich Neruda a později i jeho syn Čeněk.

V roce 1936 zemřel dlouholetý funkcionář hasičského sboru Václav Růžička a jeho pohřeb se stal mohutným ,,sjezdem,, celé hasičské župy.

Během druhé světové války byla činnost všech spolků a tedy i hasičského téměř umrtvena.Již v březnu 1939 bylo na mimořádné valné hromadě konstatováno zrušení župy “Proud” a přijata nová organizace zemského členění. Jako starosta zvolen Egon Bondy a za členy bratři Růžička Václav ml., Mestek, Bílek, Hájek Josef, Černý Josef, Černý František, Beran, Nejtek, Ohrazda a Zajíček Jan.

Další zprávy o činnosti v průběhu války jsou velmi sporadické. Již ale 28.září 1945 se konala valná hromada sboru, na které byl starostou zvolen pan Blažek František a členové výboru pánové Franz Bohumil, Hájek Josef., Černý František, Pešák František a Tichý Emil. Později výbor doplněn o pana Nejtka. Téměř současně zahajuje činnost i hasičský sbor v Přestavlkách, který měl první poválečnou valnou hromadu 26.12.1945. Na ní byl zvolen starostou Šerák Antonín a dále členové pánové Kovář J., Dvořák A., Švelbl K. a Štovícek F.. Oba sbory nadále vystupovaly samostatně, ;byly ale navzájem velmi úzce provázány organizačně, činností i osobně. V roce 1946 bylo požádáno zemské velitelství hasičstva o přidělení nové motorové stříkačky z dodávek UNRA. Tento požadavek ale již nebyl splněn. V poválečném období stojí za zmínku snad jedině organizování ohňů u příležitosti oslav upálení mistra Jana Husa a vatry u příležitosti výročí narození prezidenta Masaryka. Asi největší společenskou akcí v roce 1947 bylo uspořádání manifestačního výletu do Svatojánských proudů pro všechny jednoty tehdejšího okresu Praha-jih. Manifestace proběhla 15.srpna 1947 a zúčastnilo se jí asi 120 členů ze šestnácti sborů. Tyto akce vyjadřovaly vzrůstající aktivitu hasičů a návaznost na spolkovou činnost hlavně vlasteneckou,za první republiky. Přišel však únor 1948 a s ním se všechno změnilo.

Změny ve společnosti se samozřejmě musely projevit i v činnosti spolků. Z bývalého hasičského sboru se stal Svaz požární ochrany a z hasičů požárníci. Při pročítání zápisů z této doby je však nejvíce cítit změna ve vztahu k této organizaci. Skutečně již se nejedná o spolkové sdružování,ale o organizaci, ovládanou politicky. Při volbách výboru schvaloval nové členy národní výbor a předsedu organizace určoval rovněž tento orgán. Z centrálního vedení svazu požární ochrany přicházely směrnice a příkazy ve vojenském stylu, které určovaly činnost organizace v duchu stanovených politických hesel. Reakcí na tuto změnu byla apatická nečinnost většiny členů, na což bylo poukazováno při zprávách o činnosti. V roce 1953 došlo opět ke sloučení Slapy-Přestavlky a to nejen co se týče požárníků. Zajímavé na tomto slučování je, že neproběhlo žádným rozhodnutím valné hromady ani protokolem nebo inventurou majetku jako v případě rozdělování a je patrné, že členům bylo sloučení zcela lhostejné. Po sloučení obcí byl předsedou požárníků bratr Černý František, místopředsedou bratr Rejzek a dalšími činnými členy ještě bratři Počta, Švelbl a Růžička. Další členové výboru byli průběžně vyměňováni. Typickým pro toto období byly stížnosti na zanedbávání požární techniky a např.v letech 53–55 neměly Slapy provozuschopnou stříkačku ani vozidlo, i když Slapy získaly starší motorovou stříkačku PS8 a starý automobil Steyer. Přesto se dařilo pořádání tradičních plesů a dokonce bylo uspořádáno několik zajímavých zájezdů například v roce 1955 do Hřenska.

Ke změně dochází až po roce 1956. V této době dochází k vytvoření nových požárních družstev a hlavně k aktivaci mládeže a dětí. O práci s mládeží se zasloužili zejména bratři Počta a Nejtek. Byla zahájena výstavba nové požární zbrojnice v Přestavlkách, o kterou se zasloužili zejména Přestavlčtí členové bratři Švelbl, Rejzek a další. V roce 1961 byla při oslavách osmdesátého výročí založení sboru slavnostně uvedena do provozu, ale dostavba probíhala ještě dalších několik roků. Rovněž při oslavách v roce 1961 převzal hasičský sbor od vojenského rehabilitačního ústavu starší kompletně vybavený požární vůz Aero-Praga a následně získává i starší cisternu. Pro další období je typická, hlavně díky zapojení nových mladších členů jako Adama, Valenty, Bárty a dalších, práce s dětmi a mladými požárníky,ale také prevence požární ochrany. V červenci 1967 vznikl po prudké bouřce velký požár rodinného domku pana Zemana v Přestavlkách. Při zásahu byly zjištěny některé nedostatky v připravenosti techniky a v organizaci zásahu, které měly následně vliv na zlepšení vybavení a organizační změny. Na následující výroční schůzi byli do nového výboru navrženi mladší členové, například bratr Valenta byl zvolen velitelem sboru a dale bratři Adam, Volánek J., Šafránek Zd., Laštovka M., Hůjka, Prokeš a Polena Jan.

Po některých názorových neshodách mezi generacemi se omlazení projevilo v činnosti celého sboru, patrné zejména v péči o vybavení a techniku a v pokračující velmi dobré práci s mládeží. Pro děti byly pořádány různé soutěže nejen v požárních disciplinách a pro dospělé zájezdy do divadel a plesy. V roce 1978 byl za předsedu sboru zvolen p. Adam Antonín, který do roku 2002, kdy zemřel, v této funkci vytrval.

Po roce 1989 se z požárníků opět stali hasiči, funkcionářská i členská základna byla vrácena zpět k dobrovolnosti a na práci sboru je to znát. Opět se vrátilo nezištné nadšení a chuť do spolkové činnosti, která byla dříve trochu potlačena. Určitě máme z historického pohledu na čem stavět.

Zpracoval František Domes – kronikář SDH Slapy

vytvořeno: 7.4.2010 změněno: 15.11.2010
Kategorie: O nás.Historie

Podobné články

O nás

Sbor dobrovolných hasičů Slapy nad Vltavou (Praha západ, Středočeský kraj) je registrován jako organizační jednotka SHČMS pod číslem 3210052 dne 12.4.1995